Příznaky alergie na potraviny
Alergická reakce na potraviny se většinou projeví v rozmezí několika minut až hodin po pozření potraviny. Frekvence a různorodost symptomů se může lišit. Středně alergický člověk může jen kýchat, ale například velmi alergický člověk může být ohrožen na životě, neboť u něj nastane napuchnutí jazyka, rtů a hrdla.
Nejčastější příznaky alergie se projevují na kůži (vyrážka, ekzém, kopřivka) a v zažívacím traktu (zvracení, nevolnost, žaludeční křeče, trávicí potíže, průjem).
Dalšími příznaky může být astma, kašel, dušnost, silná rýma, svědivý, ucpaný nos, v krajním případě až anafylaktický šok.
Co způsobuje symptomy?
Alergie na potraviny je výsledkem reakce našeho imunitního systému na bílkoviny v potravinách nazývané alergeny. Obvykle náš imunitní systém a obranné mechanismy bojují s infekcemi a potravinovými alergeny, které mohou způsobovat alergické reakce. Při alergické reakci imunitní systém produkuje zvýšené množství imunoglobulinu E (IgE). Když tyto protilátky bojují s potravinovými alergeny, tělo vyplavuje histamin a další chemické látky, které mohou způsobovat rozšíření cév, kontrakce hladké svaloviny, podráždění pokožky až zčervenání a svědění. Tyto IgE protilátky se mohou objevovat v různých tkáních těla – kůže, střeva, plíce a potom lze pozorovat symptomy alergické reakce jako zvracení, průjem, dušnost…
Potravinové alergie
Mezi rizikové potraviny patří především bílkovina kravského mléka a vaječný bílek. V rámci prevence se proto doporučuje rizikovým dětem výhradní kojení minimálně 6 měsíců. Doporučuje se, aby se těmto bílkovinám vyhýbala již těhotná žena, zejména v druhé polovině těhotenství. I v dalším průběhu života mají potravinové alergeny význam.
Mezi ostatní rizikové potraviny patří ryby, ořechy, kořenová zelenina, ovoce, lepek, kakao a řada koření. U některých jedinců s potravinovou alergií stačí k vyvolání příznaků již pouhá příprava jídla. Na vzniku potravinové alergie se podílí i konzervační látky (především kyselina benzoová, chinin, bifenyly, nitrit sodný). Některé druhy zeleniny (křen, zelí, ředkvičky, kapusta), případně pochutiny (pikantní omáčky, některé hořčice), uvolňují po natrávení acylizothiocyanáty, které vyvolávají kopřivkové projevy, otoky sliznic, bolesti hlavy, celkovou únavu. Acylizothiocyanáty se nacházejí i v řadě průmyslově vyráběných jídel.
Astma bronchiale, rýma nebo alergický zánět mohou být spuštěny požitím potravin bohatých na tyramin nebo histamin (např. banány, sýry, ryby, červené víno). Alergie na některé ovoce či zeleninu se může projevit svěděním a otokem rtů a patra, někdy dochází k opakované tvorbě aftů. Anafylaktický šok bývá pozorován u některých jedinců po požití ryb, korýšů, ořechů nebo burských oříšků.
Pokud je někdo alergický na určitou potravinu, může být alergický i na příbuzné potraviny. Klinický výzkum u jedinců potvrdil, že alergik má alergickou reakci na jednu až dvě potraviny.
Problematické potraviny:
- vejce
- kravské mléko – mléčné výrobky
- burské oříšky
- luštěniny (čočka, sója…)
- pšenice
- ořechy (vlašské, lískové, pistáciové, kešu, para, mandle…)
- ryby
- korýši
- ovoce
- sezam
Toto jsou nejčastější potraviny způsobující alergické reakce, ale v zásadě jakákoliv potravina může způsobovat alergii.
Diagnostika a léčba
Někteří pacienti sami vědí, které potraviny jim způsobují obtíže, ostatní musí o pomoc požádat alergologa, imunologa. Lze aplikovat kožní nebo krevní testy. Dalším řešením může být vedení si denních záznamů stravy a následných reakcí.
Základním krokem v omezení vzniku alergických reakcí na potraviny je nastolení „diety“, kdy diagnostikované problémové potraviny jsou vyloučeny z jídelníčku.